Teror v islamizované Evropě . Obavy Zdeňka Zbořila po útoku na Írán | ParlamentniListy . cz – politika ze všech stran

parlamentnilisty.cz · Mar 2, 2026 · Collected from GDELT

Full Article

02.03.2026 11:51 | Rozhovor ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Odpovědí na americko-izraelský útok na Írán bude teror, obává se politolog Zdeněk Zbořil. „Tyto obavy už sdílejí ‚islamizované‘ země západní Evropy, které se domnívají, že do zpomalujícího se hnacího motoru teroru, byla dodána nová energie, k oživení jeho výkonu a jeho mohutnosti. Které z velmocí to bude vyhovovat, si možná už dnes dokážeme představit. ZHN nakonec nemusí Írán vyrábět, ale může je získat,“ sdělil Zbořil ParlamentnímListům.cz. Foto: Repro X Popisek: Vybombardovaný objekt v Íránu reklama Pane doktore, tak Donald Trump do „toho“ nakonec šel, tedy do akce proti Íránu. Zrovna si podruhé pročítám bichli Henryho Kissingera Umění diplomacie, řekněme – učebnici moderních dějin. Kam by v tomto kontextu asi zapadl současný vojenský úder? Spíše, než Umění diplomacie bych tentokrát doporučil podívat se do jeho novější práce – Upořádání světa. Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha (Praha 2023). Je tam čtvrtá kapitola s názvem Spojené státy a Irán: přístupy k řádu (ss.165–191). Hned na prvních stránkách je zde citován Alí Chámeneí a jeho vize integrace světa islámu, nazývaná islámským probuzením. Kissinger v této souvislosti upozorňuje, že některé ajatolláhovy výroky se mohou zdát Evropanům i Američanům šokující, ale že je to politický program, kterému se budou politici v Evropě a Spojených státech teprve učit odolávat. Anketa Schvalujete útok USA a Izraele na Írán? 10% 90% hlasovalo: 5064 lidí Dnes bychom sice mohli říct, že můžeme hádat z výsledku. Ale hledání světového řádu se po posledních událostech v Íránu zase zdá být beznadějné. A to se pohybujeme jen na půdě ideologie. Jednouší autority uvažující o válce a míru jsou dnes zatíženy verbalismem, neprožitou válečnou zkušeností nebo jen její zprostředkovanou podobou. Ale kdybyste trval na citaci z Umění diplomacie, pak se mi zdá, že bychom mohli věnovat pozornost osobě a rozhodnutím „Železného kancléře“ Otto von Bismarcka a jeho „tvrdému až neúprosnému realismu“. Ačkoliv Golda Meirová mu trochu pohrdlivě říkala Metternich. Přesto se mi zdál Henry Kissinger nenapodobitelný a zůstal ve svém postavení i v pozdním věku nezávislý, a tak v jeho Umění diplomacie můžeme najít hned několik období, která se nám mohou stát blízkou budoucností. A pro jistotu: Dějiny se opakují, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Alí Chámeneí je mrtvý, stejně tak další desítky figur íránského režimu. Jenže, jak teď hlásí BBC: Nezdá se, že by někdo dezertoval. Obyvatelstvo se zdá být zastrašené, nebo loajální. Co s tím? Podle posledních nočních zpráv je celkový počet obětí na íránské straně okolo sedmdesáti osob různé důležitosti. Nehledě na nelidské rozměry tohoto činu, už sama akce, která má podobu leteckého útoku na neozbrojené osoby mimo bojovou frontu, bude íránská a jistě jakákoliv islámská společnost reagovat s obavami z jakékoliv další podobné akce. A budou hledat hlavního a odpovědného iniciátora této akce a také vykonavatele tohoto rozsudku smrti nad náboženskou, politickou a vojenskou elitou země. Předpokládám, že první viníci budou, a vlastně už jsou, hledáni a nalezeni ve Státu Izrael. Poté dojde k nejméně čtyřicetidennímu uctívání obětí, pak se bude pracovat s ramadánem (od 17/2 2026). Konečně dojde k resuscitaci terorismu. Demonstrace americko-izraelské moci byla tak okázalá, že odpovědí může být jakákoliv forma individuálního teroru. Konečně toho, který už Íránci demonstrují při svých odvetných akcích proti cílům v třetích zemích. Fotogalerie: - Klimatická žaloba Tyto obavy už sdílejí „islamizované“ země západní Evropy, které se domnívají, že do zpomalujícího se hnacího motoru teroru, byla dodána nová energie, k oživení jeho výkonu a jeho mohutnosti. Které z velmocí to bude vyhovovat, si možná už dnes dokážeme představit. ZHN nakonec nemusí Írán vyrábět, ale může je získat. Chámeneí byl titulován „nejvyšší duchovní vůdce“. Chápou jeho zabití šíitští muslimové tak, jako kdyby nám zabili papeže? Pánbůh mi snad odpustí tento stupidní příměr – snažím se jen dobrat jisté proporce. Ano, je to trochu podobné, ale spíše bych řekl, jak píše Luboš Kropáček ve svém příspěvku k rozpravě o křesťanství a islámu Po cestách kamenitých, že cesta k pravdě boží autority je cestou hledání a nalézání stejná muslimů jako křesťanů všech denominací. Dovoluji si citovat bez možnosti si citace ověřit, ale rozumím tomu tak, že tuto cestu hledáme sami v sobě, a proto máme také trápení s tím nalézat a objevovat tuto autoritu právě proto, že o sobě pochybujeme. Protože islámský stát neuznává rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, a ta je soustředěna do rukou „duchovního vůdce“, je jeho význam pro obec mnohem důležitější než osoba papeže, byť považovaná za Svatého otce zvoleného také „sborem kardinálů“. Jest tedy spíše autoritou duchovní s velkou pravomocí světskou, formální i ideovou. A ačkoli pokusy sblížit křesťanství a islám podle zásady Islam Hadhari, z iniciativy malajsijské islámské a vládní autority Abdullaha Ahmada Badawi (2003), nemělo v Íránu velký pozitivní ohlas, jakékoliv nové civilní tendence v prostředí Íránské islámské republiky budou odsunuty do pozadí. Fotogalerie: - EET 2.0 Pobavil mě senátor Pavel Fischer, který i na téma úderů na Írán narouboval Rusko. Trumpova akce se mu nelíbí, protože není v souladu s mezinárodním právem a jednou by například Rusko mohlo udeřit na nás s podobným zdůvodněním. Požírá se náš establishment navzájem s těmi zdůvodněními vojenských akcí, které jednou jsou v pořádku a podruhé ne? Pan senátor Fischer má odpovídající CV, které svědčí o jeho zájmu o mezinárodní politiku. Tu ovšem studoval jen příležitostně, a tak, podobně jako dnes mnozí jeho kolegové, zachází volně s pojmem mezinárodní právo. Pokud si ale myslí, že mezinárodní právo ochrání nějakou menší zemi před velmocenským apetitem, pak ho mohu ujistit, že pokud se nezmění role OSN, jejích agentur a přidružených organizací, nestane se vůbec nic. Anketa Jakou školní známkou zatím hodnotíte práci současné Babišovy vlády? 71% 17% 6% 1% 1% 4% hlasovalo: 12215 lidí Mimochodem, když se zajímal o prezidentskou funkci a pracoval na MZV, a zejména když na FF UK studoval obory francouzština-čeština, jistě si pamatuje, kdy jsme si prožili přátelství s Francií zrádnou a hrdým Albionem. Konec konců podobnou zkušenost mělo Maďarsko v roce 1956, když Rádio Svobodná Evropa hnalo maďarské povstalce na barikády ještě v době, kdy se už dohodly Spojené státy a SSSR na společných zájmech. Podobně jako o dvanáct let později, kdy Jiří Hájek přednesl na půdě OSN, a s pomocí Viléma Pitharta, ohrazení proti invazi vojsk Varšavského paktu. Americký prezident Lyndon B. Johnson jej vyslechl, verbálně odsoudil invazi a odjel odpočívat do Camp Davidu. Za to se profesoru Hájkovi dostalo odměny formou odvolání z funkce MZV a dostalo možnosti spolupracovat na vzniku Charty 77. A být opět a napodruhé zapomenut. K těm dohadům našich geopolitiků menšího formátu bych vzpomněl větu hostinského Tiebeltanze z jedné Haškovy povídky, kterému štamgasti vyčítají, že je při posuzování anexe Bosny a Hercegoviny obojetný. Ten odpovídá téměř stejně, jako současní čeští politici – „obojetnej, obojetnej, von kšeft je kšeft, a takovej pogrom taky není žádná sranda“. Popravdě řečeno, pojďte to vše zakončit jednoduchou otázkou: Cítíte se jako pamětník bezpečněji než v minulých dekádách, např. studené války, nebo je už opravdu zle? Já to mám opravdu velmi jednoduché. Jak říkal Milan Lasica, já už isto viem, že umrem. Ale spousta mladých a talentovaných to nevie a myslí si, že mají v tornistře maršálskou hůl. Zajímavé je, a to je jen moje soukromé pozorování, že úvahám o své nepostradatelnosti podléhají ženy, dokonce půvabné ženy, které se ve svém kritickém věku dají mimo jiné i na politiku. Doplácejí na to svými obavami z budoucnosti, hledají nějakou spásu dokonce i v objetí nezdárného kněze a přidělávají práci církevní hierarchii. Ta s tím má velké trápení a potřebu vymýšlet nové a stále novější triky, jak se učinit blahoslavenou. A tak, jak mi kdysi napsal můj spolužák Pavel Vrba – já, kudlou rezavou, svý sny a úděl krájím... A ti ostatní si se mnou snad poradí. Psali jsme: Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme. reklama Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři) Vidíte situaci stejně jako Zdeněk Zbořil?