Budou se chtít rozšiřovat , varoval před Rusy před 80 lety diplomat Kennan

denik.cz · Feb 22, 2026 · Collected from GDELT

Full Article

Všude, kde to bude považováno za vhodné a slibné, bude vynaloženo úsilí k posunutí oficiálních hranic sovětské moci. Tato slova napsal 22. února 1946 americký diplomat žijící v Moskvě George Frost Kennan. Byla to jedna věta z takzvaného Dlouhého telegramu o délce přes pět tisíc slov, který zaslal americkému ministerstvu zahraničních věcí. V telegramu, považovaném dnes za základní dokument USA hned vedle Deklarace nezávislosti, nadnesl, co mají Američané dělat proti sovětské rozpínavosti. „Problém, jak se vypořádat se sovětskou silou, je nepochybně největším úkolem, kterému kdy naše diplomacie čelila, a pravděpodobně největším, kterému kdy bude muset čelit. Měl by být výchozím bodem, z něhož by měla v současné době vycházet práce našeho politického generálního štábu…“ Těmito slovy reagoval americký diplomat George F. Kennan na dotazy americké administrativy, jak má chápat rozpínavou poválečnou politiku sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Kennan současně formuloval zásady, na nichž by měla stát americká odpověď. Jeho telegram z Moskvy do Washingtonu, jemuž se později začalo přezdívat Dlouhý telegram, protože měl 5363 slov, podnítil ve Spojených státech amerických rozsáhlou intelektuální debatu. Z ní tak opravdu vzešly zásady, jimiž se během dalších několika desítek let řídila ve vztahu k Sovětskému vztahu americká politika. Svůj základ tu měly dokumenty a programy jako Trumanova doktrína nebo Marshallův plán. „Kennan působil ve 40. letech 20. století v Sovětském svazu jako diplomat střední úrovně. Plynně hovořil rusky a měl ze Sovětského svazu dlouholeté zkušenosti (například pozoroval Stalinovu brutální kolektivizaci). Měl tak pocit, že má zvláštní vhled do vztahů mezi USA a Sovětským svazem. Poté, co v únoru 1946 vyslechl jeden ze Stalinových projevů, byl donucen napsat telegram o délce osmi tisíc slov ministerstvu zahraničí,“ uvádějí stránky History Hannover (údaj o počtu slov není zřejmě přesný, podle většiny ostatních pramenů pramenů šlo přesně o 5363 slov). Stalin mluví ve Velkém divadle Zmíněným Stalinovým projevem bylo vystoupení sovětského vůdce na předvolebním setkání voličů Stalinského volebního obvodu v Moskvě ve Velkém divadle (Balšom tějátre) v sobotu 9. února 1946. Stalin, který kandidoval do Nejvyššího sovětu (a neměl samozřejmě ani jednoho protikandidáta) tam charakterizoval první i druhou světovou válku jako konflikty, za které mohl kapitalismus a které vznikly v důsledku dvou velkých krizí kapitalistického systému. K vítězství Sovětského svazu v druhé světové válce Stalin zdůraznil, že znamená především to, že zvítězil sovětský společenský systém. „Válka ukázala, že sovětský mnohonárodní státní systém úspěšně obstál ve zkoušce, během války ještě posílil a ukázal se jako plně životaschopný státní systém… Otázkou už není jeho životaschopnost, neboť ta je nade vší pochybnost. Problémem je, že sovětský státní systém se ukázal jako vzor mnohonárodního státu, že sovětský státní systém představuje systém státní organizace, v němž je národní otázka a problém spolupráce mezi národy řešen lépe než v jakémkoli jiném mnohonárodním státě,“ uvedl Stalin v tomto projevu, jehož originál uchovává Knihovna Michaila Gračeva a který je dostupný i na stránkách Marxists Internet Archive. Hrozba kapitalismu ale podle něj i přes sovětské vítězství ve válce přetrvala. „Za současných kapitalistických podmínek světového ekonomického rozvoje je další světová válka nevyhnutelná. Spojené státy a Velká Británie se nakonec střetnou kvůli svým imperiálním ambicím. A poté se pokusí zničit Sovětský svaz,“ prohlašoval Stalin. Vyzdvihl také sílu Rudé armády, což znělo trochu jako hrozba. „Válka ukázala, že Rudá armáda není kolos na hliněných nohách, ale prvotřídní moderní armáda, vybavená moderními zbraněmi, s vysoce zkušeným velitelským sborem a vysokou morálkou. Nesmíme zapomínat, že Rudá armáda je tatáž armáda, která naprosto rozdrtila německou armádu, jež ještě včera terorizovala armády evropských států,“ uvedl Stalin. close info Zdroj: Wikimedia Commons, Harris & Ewing, Knihovna Kongresu Spojených států, volné dílo zoom_in Autor Dlouhého telegramu George F. Kennan v roce 1947, téhož roku, kdy deník Foreign Affairs publikoval pod pseudonymem X jeho článek Zdroje sovětského chování V další části projevu Stalin zdůraznil, že sovětská politika stojí a bude stát na stejných základech jako před válkou, tedy na prudkém rozvoji těžkého průmyslu, na kolektivizaci zemědělství a na centrálně plánovaném hospodářství, opřeném o takzvané pětiletky, tedy pětileté hospodářské plány. „Pokud jde o dlouhodobější plány, strana hodlá zorganizovat nový, silný vzestup národního hospodářství, který by nám umožnil například ztrojnásobit úroveň našeho průmyslu oproti předválečné úrovni. Musíme zajistit, aby náš průmysl mohl ročně vyprodukovat až 50 milionů tun surového železa, až 60 milionů tun oceli, až 500 milionů tun uhlí a až 60 milionů tun ropy. Pouze za této podmínky můžeme považovat naši vlast za zajištěnou proti všem nepředvídaným událostem. To bude pravděpodobně vyžadovat tři nové pětileté plány, ne-li více. Ale je to možné a my to musíme udělat,“ prohlásil Stalin za hlasitého potlesku. Američané pociťují obavy Stalinův projev vyvolal v americkém tisku i veřejnosti strach. „Byl to jeho první projev od konce druhé světové války. Už jen tím byl tedy zvláštní. Jen málokdo však tušil, že Stalin využije této příležitosti k vyhlášení tiché války Spojeným státům,“ píše Todd DePastin na stránkách Veterans Break Fast Club. Nejvýraznějším rysem projevu byla podle DePastina drastická změna tónu oproti Stalinovým válečným projevům. Poprvé po téměř pěti letech totiž začal sovětský vůdce znovu prosazovat svůj marxisticko-leninský pohled na svět. „Během druhé světové války Stalin zahaloval své komunistické přesvědčení do vlastenecké rétoriky o Matičce Rusi. Zlehčoval svůj komunismus, aby ujistil své americké a britské spojence, že je věrným partnerem v jejich válce proti Hitlerovi,“ uvedl DePastin s tím, že právě tento projev znamenal bod obratu, kdy Stalin znovu začal kapitalismus označovat jako nepřítele. Ve Washingtonu proto vyvolal projev ve Velkém divadle spoustu znepokojených otázek: Jaké důsledky bude mít Stalinův návrat k tvrdé komunistické ideologii? Že se nespokojí s ničím jiným než s ovládnutím světa? Vypukne další světová válka? Americká administrativa tak zaplavila dotazy své moskevské velvyslanectví, přičemž překvapivě trvalo dost dlouho, než Kennan zareagoval. Jednak si chtěl svou analýzu promyslet, jednak byl právě v té době nemocný. Svůj telegram – nejdelší v celé historii amerického ministerstva zahraničí – tak nakonec nadiktoval z lůžka. „Neuróza Kremlu vychází z ruské nejistoty“ Výjimečnou délku přes pět tisíc slov potřeboval diplomat zejména k tomu, aby Američanům vysvětlil ruský způsob myšlení, který podle něj nevycházel jen z komunistické ideologie, ale i z mnohem starších a hlubších motivů. „Základem neurotického pohledu Kremlu na světové dění je tradiční a instinktivní ruský pocit nejistoty. Původně šlo o nejistotu mírumilovného zemědělského lidu, který se snažil žít na rozlehlé exponované pláni v sousedství divokých nomádských národů. Jakmile se Rusko dostalo do kontaktu s ekonomicky vyspělejším Západem, přidal se k tomu strach z kompetentnějších, mocnějších a lépe organizovaných společností v této oblasti. Tento druhý typ nejistoty však postihoval spíše ruské vládce než ruský lid. Ruští vládci totiž vždy cítili, že jejich vláda je ve své formě relativně zastaralá, křehká a ve svém psychologickém základu umělá, neschopná srovnání nebo kontaktu s politickými systémy západních zemí. Proto se vždy obávali zahraničního pronikání, obávali se přímého kontaktu mezi západním světem a jejich vlastním, obávali se toho, co by se stalo, kdyby se Rusové dozvěděli pravdu o vnějším světě nebo kdyby se cizinci dozvěděli pravdu o světě uvnitř. A naučili se hledat bezpečí pouze v trpělivém, ale smrtícím boji za úplné zničení soupeřící moci, nikdy v paktech a kompromisech s ní,“ napsal Kennan v tomto telegramu, který lze považovat za aktuální i dnes. Podle něj nebyla náhoda, že se marxismus, který se ani za půl století nedokázal přes řadu pokusů prosadit v Evropě, nakonec uchytil a vzplanul právě v Rusku. „Po nastolení bolševického režimu se marxistické dogma, které Leninův výklad učinil ještě drsnějším a netolerantnějším, stalo dokonalým nástrojem pro pocit nejistoty, kterým bolševici trpěli ještě více než předchozí ruští vládci. V tomto dogmatu našli ospravedlnění pro svůj instinktivní strach z vnějšího světa, pro diktaturu, bez níž nebyli schopni vládnout, pro krutosti, které se neodvážili nepáchat, pro oběti, které se cítili povinni požadovat. Ve jménu marxismu obětovali ve svých metodách a taktikách každou etickou hodnotu. Dnes se bez něj nemohou obejít. Je to fíkový list jejich morální a intelektuální úctyhodnosti. Bez něj by před dějinami stáli v nejlepším případě jen jako poslední z dlouhé řady krutých a marnotratných ruských vládců,“ konstatoval Kennan. Politika zadržování Jako možné řešení doporučil administrativě tehdejšího amerického prezidenta Harryho Trumana trvat pevně na odporu vůči dalšímu sovětskému expanzionismu, byť se ho nebude snažit potlačit. USA podle něj měly udržovat stálý protitlak proti vlivu Sovětského svazu v Evropě, aniž by vyprovokovaly třetí světovou válku. „Náš národ by měl sloužit jako maják naděje a vysílat světu pozitivní a progresivní vizi, aby čelila temnému sovětskému slibu bezpečí a svobody,“ argumentoval Kennan. „Kennan ve svém telegramu nikdy nepoužil slovo zadržování, ale jeho přístup toto slovo vystihuje lépe než jakékoli jiné. Nemůžeme bojovat proti Sovětům přímo. Můžeme pouze zadržovat jejich ambice a agresi. Bude to trvat roky únavného a trpělivého boje. Ale vyhrajeme a svět se díky tomu bude mít lépe,“ interpretuje poselství telegramu Todd DePastin v dalším textu na stránkách Veterans Break Fast Club. Diplomat své poselství zakončil slovy, které se od běžného úředního jazyka zaměstnanců m